Nejhloupější otázka, jakou můžete vědci položit

Vědecké objevy, které byly uskutečněny bez pomyšlení na zisk, často dají za vznik  vědě, jež se později dotkne nás všech a ironicky znamená zlatý důl.

Nejhloupější otázka, jakou můžete položit vědci nebo jakémukoli vynálezci, tvůrci či objeviteli ohledně jeho práce je: “Jakou to má ekonomickou hodnotu?”

První důvod: V roce 1888, po 8 letech experimentů, Heinrich Hertz vytvořil elektromagnetické vlny. Zemřel o 6 let později, v domnění, že jeho práce byla pouze teoretická a bez jakékoli praktické hodnoty. (V často opakované, avšak pravděpodobně smyšlené historce, Hertz tvrdí studentům, že vlny nejsou vůbec k ničemu.”) Později, po jeho smrti, vynálezci zjistili, že Hertzovy vlny by mohly být použity ke komunikaci, přejmenovali je tedy na “rádiové vlny” a nastartovaly revoluci nezměrných následků. Jako první přišel bezdrátový telegraf, poté vysílání mluveného slova (rozhlas), obousměrná komunikace (telefon), radioteleskopy, radar, televize, mikrovlnné trouby, radiové satelity, mobilní telefony, radiofrekvenční identifikace, GPS, bezpilotní letouny, Bluetooth, Wi-Fi, nyní Internet věcí (anglicky Internet of Things, zkratka IoT, je v informatice označení pro propojení vestavěných zařízení s Internetem.) – tohle všechno jsou Hertzovy děti.

 

Další důvod: Léto 1924, Gordon Dobson, pracující na svém dvorku v Anglii, sestavil zařízení na měření atmosférického ozónu. V roce 1976, po rozmístění 100 takových přístrojů globálně bohužel zemřel. Jeho práce nicméně zachránila svět. Vědci objevili, že CFC, chemikálie užívané v ledničkách a aerosolech, mohou zničit ozón a vystavit nás smrtelné radiaci z vesmíru. Chemická společnost DuPont, jejž vydělala miliardy dolarů prodáváním CFC, se dožadovala “seriózního důkazu.” Satelity NASA nenašly nic, ale jedno z Dobsonových zařízení, které bylo na Aljašce od roku 1957, detekovalo masivní ozónovou díru. Produkce škodlivého CFC se zastavila. Nyní díra velká jako Severní Amerika a Čína dohromady, zmizí do roku 2050.

Proč na tom záleží? Protože nejhloupější otázka nás drží zpátky. V roce 2009, fyzik David Kaplan přednášel na téma Higgsův boson. Někdo z obecenstva se ho zeptal, “Co tím získáme? Jaká je ekonomická návratnost? Jak si tohle ospravedlňujete?”

Kaplanova dobromyslná odpověď se objevila v dokumentu Částicová horečka, “Nemám ponětí”, řekl a na to zmínil Hertzův příklad.

Tato otázka musí obzvláště nepříjemná pro amerického fyzika, jakým je Kaplan. Vědci objevili, že Higgsův boson – nebo téměř to samé – využívá evropský Velký hadronový urychlovač v CERNu. Členové kongresu USA zabili americký ekvivalent, supravodivý hadronový urychlovač a to na radu Dona Rittera, že je lepší “vyrábět věci, které si lidé chtějí koupit.”

Člen Kaplanova publika byl pouze přednáškou natolik zaujat, že se rozhodl projevit. Ritter je absolvent MIT, který neváhal sám sebe označit za “vědeckého kongresmana”, avšak oba dělají chybu týkající se nejhloupější otázky – zaměňují doposud nepoznanou hodnotu s hodnotou žádnou. Historie ukazuje, že základní výzkum přináší tu největší ekonomickou hodnotu ze všech – Hertz a Dobson jsou jen dva z mnoha příkladů.

Objev je důsledek zvědavosti; vše ostatní, včetně nezměrné ekonomické hodnoty, následuje hned poté.

Proč? Za prvé, co vlastně ekonomika je? Věda plodí výrobky, které vytváří hodnotu. Věda je hlavním zdrojem hodnoty v moderní ekonomice. Za druhé, ekonomiky jsou chaotické, většina z důsledků konkrétních technologií je nepředvídatelná. Jeden příklad za všechny: vodní mlýn vedl k vynálezu automatického tkalcovského stavu, který vedl k všeobecné gramotnosti.
Přidejte si k tomu fakt, že podstatou vědy je objasnit neznáme, a nejhloupější otázka vlastně požaduje vyčíslení nepředvídatelné hodnoty s nepředvídatelnými následky u dosud neznámé věci. Všimněte si, že pouze 2 slova označují “nepředvídatelné.” Třetí pouze “neznámé.” A neznámé, ne nepoznatelné, je to, co by mělo být ukazatelem základního výzkumu. Kaplan ukončil svou odpověď následující větou: “Základní výzkum se musí dostat na úroveň, kde se neptáte na ekonomický přínos. Ptáme se na to, co vlastně víme. A kde můžeme udělat pokrok.”

Má naprostou pravdu. Práce vědců jako Hertz, Dobson, a Kaplan může být hnána pouze zvědavostí, nikoli účelem. Jaká je hodnota určité zvědavosti? Neexistuje způsob, jak se to dozvědět předem. Objev je důsledkem zvědavosti; vše ostatní, včetně nezměrné ekonomické hodnoty následuje hned poté. Nemůžeme přece znát cenu něčeho, co ještě nebylo objeveno. Jak ve vědě, tak v každé kreativní práci, je radost z objevu duhou, ne nadějí hrnce zlata na konci duhy.

Zdroj: http://www.thedailybeast.com

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0.0/10 (0 votes cast)
VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 0 (from 0 votes)
The following two tabs change content below.
%name Nejhloupější otázka, jakou můžete vědci položit

Daniel Mucha

Admin Stínu Lidstva, autor stejnojmenného sci-fi románu a většiny článků. Velký nadšenec do všeho, co se týká tajemna. Tedy UFO, mimozemské civilizaci i nesrovnalosti v naší historii. Mezi jeho oblíbené seriály patří Pán Času, Ztraceni, Akta X, Stargate, Fringe, Dexter a z filmů X-Men, Temný rytíř, Setkání třetího druhu a District 9.
  • Daniel Mucha

    12

    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0.0/5 (0 votes cast)
    VA:F [1.9.22_1171]
    Rating: 0 (from 0 votes)